14.den - pátek 20.1.

V pátek jsme autem najezdili nejméně kilometrů, neb jsme měli v plánu pouze trajekt do Porvineru na opačné straně Magelanovy úžiny. Do odplutí v 15:30 jsme čas využili na: a) návštěvu katedrály b) paláce Sáry Braunové, dnes Union klubu c) prohlídku místního hřbitova s rozmanitosti hrobů od těch spartánských až po honosné rodové kaple d) oběd v podniku Jekus. Na náměstí jsme si dali rozchod, BJ jako obvykle šel krmil psiska a PK se někde potuloval po vsi, o památky měl tedy interest vyjma mě zase jenom PaC.
Katedrála Sagrado Corazón (Nejsvětější Srdce) se nachází hned naproti hotelu, stavba byla dokončena v roce 1899. Jedná se o nejjižnější katedrálu v Chile, v součané době je v rekonstrukci. Pak jsme zašli na druhý konec náměstí podívat se na palác za 1000 CPL vstupného. Sára Braunová, původem z Ruska se vdala za portugalského podnikatele José Nogueira, který byl jedním z prvních chovatelů ovcí ve velkém. Stavba započala v roce 1895 a byla dokončena o 10 let později, toho se ovšem Nogueira nedožil, neboť zemřel ve věku 48 let na tuberkulózu. Palác, resp.luxusní vila je jednou z nejdůležitějších památek v Punta Arenas - u nás by to byl takový průměr, ale ve městě starém sotva 165 let to vidí (logicky) jinak. A do třetice hřbitov - tam jsme odjeli zase všichni komplet okolo poledne. Průvodce kupodivu doporučuje toto místo jako jednu z hlavních zajímavostí města kvůli zajímavé struktuře hrobů od jednoduchých až po veliké rodové kaple. Mě překvapilo množství sestříhaných stromů tvořící uličky mezi jednotlivými sekcemi.
Po obědě v podniku Jekus (krab Centolla v palačince - zajíamvé a velmi chutné) jsme ve 14:45 opustili město a v přístavu se postavili do fronty na jízdenky. Když jsme přišli na řadu, tak to začalo být napínavé, neb pán u kasy po oznámení, že nemáme rezervaci někam usilovně volal telefonem i vysílačkou. Vše naštěstí dopadlo OK a tak v 15:10 byl náš vůz včetně obecenstva na palubě plavidla zvaného Crux Australis (= Jižní kříž). Plavba do Porvineru trvala 2:30h a poslední třetina byla docela hustá, tříšť z vln šplejchala až na auta. To se nám trochu hodilo, páč bylo zaprášené až to nebylo hezké haha. Sledovali jsme připlutí do cíle a když jsem se vrátil do podpalubí, které mimochodem připomínalo vagón velkoprostorového vozu, nemohl jsme najít klobouk ! Důkladně jsem prošel místo našeho sezení, klekl jsem na kolena a nic ! Prostě ho někdo úmyslně či možná neúmyslně vzal, ale hodně mě to nasralo !
Ubytko jsme našli za velmi výhodných 42 000 pesos za 4 lůžkový pokoj v hotelu Roses v centru městečka majícího 5500 obyvatel. Je tady hezky, celkem upravené ulice a domky, ale počasí, to je síla ! Slunce svítí jak o život, ale do toho je ohromný fukeř, takže bunda je nutností. O to více obdivujeme místní mládež, která se baví v parku na Plaza de Armas pouze v tričkách ! Večer dáme v hotelu vydělat a zajdem na véču, moc hostů tady nemají. Poprvé jsem měl klasickou polévku, moc to tady není zvykem a pak smaženou rybu s bramborovou kaší - mnohem lepší než nějaký přepálený hranolky. A piwson (třetinka) za 1000 pesos také neurazil.