4.den - pondělí 4.6.

Sváteční pondělí ! Bylo zajímavé, že autobusy jezdily jako v neděli, ale pro vlaky platil pracovní den - a navrch byla v úseku Lancaster - Oxenholme výluka. Nás se přímo netýkala, neb po naší trase vlaky jezdily, nicméně podle speciálního JŘ. Do Windermere jsme kvůli špatnému autobusovému spojení museli jet taxíkem, ochotná paní domácí nám jej zavolala. Cena 25 liber nám docela vyrazila dech, čekal jsem tak polovic.
Vlak nám jel v 9:59 a po 20 minutách jsme opět na hlavní trase v Oxenholme, kde máme půl hodiny na přestup. Zatímco si Evinda dávala kávu, šel jsem omrknout stanoviště NAD, hold trochu pracovní úchylka ha ha. V 10:50 odjíždíme poloprázdným pendolinem společnosti Virgin trains -> Glasgow. Krajina v prvním úseku je moc pěkná, zelené pastviny lemují hory v pozadí a na rozdíl od včerejška vše osvětluje slunce. Traťová rychlost je v rozmezí 90-110 mph, t.j. solidních 144-176 km/h. Po krátkém zastavení v Penrith následuje důležitý železniční uzel Carlisle a poté za 10 minut přejíždíme hranici Anglie / Skotsko.
Trať vede chvílemi podél dálnice a je moc překné pozorovat, jak auta nestíhají (ha ha). Stanici Lockerbie projíždíme - nad městem se stalo velké letecké neštěstí, 28.prosince 1988 byl teroristickým bombovým útokem zničeno letadlo B747 společnosti Pan Am. Zahynulo 259 lidí a dalších 11 obyvatel města, na které spadly trosky letadla. Smutná událost měla spojitost s naší zemí, neboť stroj byl zničen plastickou trhavinou Semtex. Atentát měl být odpovědí Libye za bombardování jejího území v dubnu 1986. U městečka Moffat začínají opět kopce, sluncem zalité vrcholy tvoří hezkou kulisu naší cesty. Po půl jedné je vidět čím dál více zástavby, neklamná známka toho, že se blíží Glasgow, největší skotské město.
Tady nás čeká malá komlikace, a to přesun z nádraží Central na stanici Queen street. Ochotný pán v občerstvení ve vlaku do Glasgowa mi načrtnul mapku přesunu, takže bez problému za 15 minut jsme na druhém nádraží. Do odjezdu vlaku směr Aberdeen ve 13:41 stíháme i nákup proviantu na cestu trvající 2h 40minut. Vlak je tvořen motorovou jednotkou řady 170 "Turbostar". I když jsme odjeli včas, nějak se couráme a v první stanici Stirling máme +10. Hned za městem je Wallace monument, připomínající Sira William Wallace, skotského hrdinu ze 13.století. Následuje Perth, odkud vede trať severně do Inverness, po které se budeme v sobotu vracet. Před Dundee zahlédneme zátoku Firth of Tay a pak zastavujeme ve 4.největším skotském městě.
Pak nás čeká už jen hodina a 1/4, dávám si druhého Guinnesse a Eva na mě trochu pohoršeně kouká (ha ha). No je potřeba si cestu trochu zpestřit a navíc dodržovat pitný režim ne ? Za Dundee vede trať celkem hustou zástavbou podél moře a pak se stáčí do vnitozemí. Závěrečný úsek před Aberdeen je docela dramatický, jsou vidět útesy a Severní moře. V 16:28 opouštíme vlak a čeká nás další dopravní prostředek, a to loď ! Do přístavu jdeme pěšky, je to kousek - 900 metrů. Na Shetland Islands neboli Šetlendy poplujeme lodí Hjaltland společnosti Northlink. Cena 90 liber za osobu není malá, ale je to levnější než letadlem a máme docela pohodlnou kajutu s 2x postelí, sprchou a záchodem.
Odplutí je v plánu v 19:00, v 17:00 začíná check-in neboli nalodění. Původně jsme chtěli jít na večeři do města, ale když nás pustili tak brzo na palubu, otestujeme tedy lodní samoobslužnou jídelnu. Nejdřív ale chvilku zarelaxujeme v kajutě, postele jsou docela pohodlné a pak jdeme prozkoumat plavidlo. Pro pasažéry jsou 3 paluby a nahoře vyhlídková plošina. Po hlášení, kde nás uvítali jsem zaslechl něco v tom smyslu, že čekáme na nákladní vozidla a budeme mít zpoždění. V 7 hodin večer se skutečně nic neděje, tak jdeme pojíst, měl jsem nic moc masovej koláč (s jehněčím ?) a brambory, Evinda si dala něco zdravějšího. Další dvě hodiny se nic neděje, tak si čteme a netrpělivě čekáme, kdy se konečně dáme do pohybu.
Ha, ve 21:10 se něco děje, jako by lodní motory byly více slyšet. Jdeme se tedy podívat ven a skutečně, vjezd na palubu pro auta se zavírá a posádka chystá loď na odplutí. Ve 21:30 se dáváme do pohybu a sledujeme hezkou večerní oblohu nad městem. To je docela pěkné, je vidět plno kamených staveb, ale co nás udivuje je množství paneláků i v historickém centru města. Jako by tady řádil nějaký pseudo-socialistiký architekt ... Loď se pomalu proplétá nákladními doky a za 20 minut mineme řídící věž přístavu. Podle očekávání se plavidlo začalo trošku pohupovat, Evinda má z toho obavu a tak si bere prášek speciálně pro tento případ. Ve 22:15 jdeme na kutě a loď se houpe čím dál víc. Herdek, to se bude blbě spát - a taky že jo. Není mi vyloženě špatně, ale kdovíjak skvěle také ne. Usnu až k půlnoci a několikrát za noc se budím, když se ocitnu několik cm nad postelí (ha ha).