Úterý 7.8.: Brig
Původně jsme měli jet 4 lidi z našeho pracovního kolektivu, ale dva to 14 dní před cestou odřekli, takže jsem zbyl já a pan T.F. Fádní, ale bezproblémová cesta vedla po trase Praha - Cheb - Nürnberg - Karlsruhe - Bassel - Brig. Celkem 6 vlaků nás dopravilo za 13 hodin z Prahy do města Brig v kantonu Valais. To má 12,5 tisíc obyvatel a nalézá se na soutoku řek Rotten a Saltina. Ubytování jsem zajistil na 3 noci v hotelu Good Night Inn za celkem přijatelnou cenu 109 CHF / twin. Večer jsme trochu prošmajdali střed města a naplánovali výlet na středu.

Středa 8.8.: špacír Schallberg - Simplonpass - Bistinepass - údolí řeky Gamsa - Brig
Ráno jsme vyrazili autobusem v 9:20 do místa Schallberg, kde jsme v 9:45 sestoupili k mostu přes Ganterbach ve výšce 1115 mnm. Odtud nás vedla značka údolím Taferny do Simplonského průsmyku (2009 mnm). Až na závěrečné stoupání to bylo celkem lehké a postupně se otevírající výhledy na okolní velikány byly velmi pěkné. V restauraci Simplonblick jsme dali po 12h zaslouženého piwsona (za 6CHF - chutnal výtečně) a za 20 minut pak pokračovali západním směrem do sedla Bistinepass (2417 mnm). Nejprve jsme klesli asi o 100 metrů a pak nás pohodová cesta vedla po úbočí hřebenu Staffelgrat. Závěrečné stoupání podél potoka z 2150 do 2417 mnm bylo trochu namáhavé, ale ve 14:45 jsme úspěšně stanuli u kamenné mohyly v sedle.
Po nezbytném odpočinku a dalším velmi zaslouženém piwsonu jsme sestoupili po západním svahu od sedla do údolí řeky Gamsa (16h). Odtud nás už čekala dlouhá cesta podél vody, kterou zpestřilo dramatické vedení stezky v okolí Stockgräbe. Těžký terén si vynutil vylámání cesty ve skále, pod kterou bylo až 150 metrů hluboká strž s řekou. V cca 18:20 jsme se konečně dostali na severní svah nad městečkem Gamsen, odkud to bylo už jen kousek do Brigu. Na hotel jsme dotazili v 19:45, přesně po 10 hodinách chůze. Špacír trval i s pauzama 10 hodin, převýšení bylo 1400 metrů, ušli jsme odhadem 28 km.

Čtvrtek 9.8.: špacír Zermatt - Zmutt - Biel - Stafelalp - Schwarzsee (- Zermatt)
Po dohodě jedeme do Zermattu s tím, že když máme včera tak hezky natrénováno (ha ha), dáme v okolí města střední špacír do cca 5 hodin. Zpáteční jízdenka na vzdálenost 45 km stála 70 CHF, to je panečku pálka: 1470 Kč, čili 16 Kč/km ! Cesta nebyla nezajímavá, ale na síť RhB zdaleka nemá. V 10:13 jsme v cíli, město na první pohled působí dost komerčním dojmem, všude plno lidí, aspoň že žádná auta. Ta jsou zde totiž zapovězena a v ulicích se pohybují pouze elektromobily, příp. elektrobusy. Rozhodujeme se pro špacír k Schwarzee s délkou 4,5 hodiny a převýšením 963 metrů (1620 -> 2583 mnm).
Cesta za městem středně-mírně stoupá po pravé straně Zmuttbachu do vesničky Zmutt ve výšce 1936 mnm. Krásně vidíme Matterhorn (4478 mnm), nikoliv nejvyšší horu Švýcarska, ale dle mnohých nejkrásnější. Lidu je na cestě celkem dost, ale za nedalekou přehradou počet výrazně řídne. Za osadou Stafel končí pás lesa a cesta ce stáčí na jih a cik-cak do kopce. Zajímavý výhled do údolí Zmuttbachu ukazuje, jak mohutně ustoupil ledovec Zmuttgletscher. Na plošině Stafelalp se otevře pohled na okolní velikány včetně nejvyšší hory Švýcarska, Dufourspitze neboli Monte Rosa (4634 mnm). Před třetí hodinou jsme v cíli na horní stanici lanovky u jezírka Schwarsee - v restauraci dáme zaslouženého piwsona za nelidových 7 CHF a poté sjedeme lanovkou zpět do Zermattu. Projdeme si ještě trochu město, moc se mi tam nelíbí a v 16:13 jedeme s přestupem ve Vispu zpět do Brigu.

Pátek 10.8.: cesta Brig - Interlaken - Brienz - Luzern - Chur
Dnešek je cestovní - jedeme 6 vlaky a jednou lodí z Brigu do Churu. První část je úsek Brig - Spiez po nádherné trati společnosti BLS přes Kandersteg a Frutigen. Od vybudování základního Lötchberského tunelu délky 34,6 km tato trať trochu pozbyla dojmu, nicméně ten kdo nespěchá jistě ocení výhledy které nabízí. Ze Spiezu do Inerlakenu je to skok IC vlakem a pak nás čeká asi nejzajímavější část dne - plavba lodí BLS "Brienz" po stejnojmenném jezeře. Ve 12:07 odplujeme od výchozdního nádraží v Interlakenu a pohodová plavba trvající hodinu a čtvrt nabízí mnoho prostoru pro fotografování okolí jezera a počasí tomu jen přeje.
Čtvrtý segment je cesta vlakem Brienz - Luzern přes Brünigpass, z Meiringenu (595 mnm) do sedla (1008 mnm) vlak využívá ozubnici a ta je ještě na dvou úsecích na druhé straně pohoří. Luzern - Thalwil je 40 minut trochu fádní cesty vlakem kategorie IR v patrové soupravě; co je ale zajímavé, že SBB provozují tuto linku v 30 minutovém intervalu kapacitníma soupravama a vlaky rozhodně prázné nejezdí, ba naopak. Thalwil - Chur je další interregio, asi nejplnějši vlak z celé cesty (seděli jsme 4 na čtyřce ha ha) a 17:43 jsme konečně v Churu. Na zastávku Chur West popojedeme 3 minuty vlakem RhB a za 10 minut jsme u hotelu Ibis v západní části města. Oproti Brigu je ubytování trochu slabší, ale ještě ujde. Večer trochu projdem město a naplánujeme třetí finální špacír.

Sobota 11.8.: špacír Arosa - Igl Cuolm - Furcletta - Aclas Davains - Alvaneu
Z Churu jedeme v 9:08 vlakem RhB do Arosy, trasa překonává na necelých 30 km adhezně převýšení 1144 metrů ! V 10:30 jsme na výchozím bodě šmajdu přes sedlo Furcletta do vesnice Alvaneu na druhé straně hor. Zpočátku ztratíme 100 výškových metrů, neboť musíme klesnout do údolí potoka Welschtobelbach. Cesta vedede po pravé strané vody a začínají se otevírat hezké pohledy na okolní hory. Potkáváme pouze pár lidí a vůbec celý výlet působí na rozdíl od okolí Zermattu příjemně nekomerčním dojmem. Hory v okolí sice nedosahují 3000 mnm, ale i tak nabízejí nádherné scenérie. Postupně celkem pohodově nabíráme výšku, pouze pod chatou Ramozhütte nás čeká strmých 200 metrů a pak vyjdeme do doliny Alp Ramoz. Tam nás překvapí stádo krav, které za námi chvilku jdou - když se ale zastavíme, tak se trochu bojí, pouze jedna se nechala ode mě pohladit.
Ještě jeden prudký stoupák a okolo 14h jsme v sedle Furcletta (2573 mnm). Zde dáme tradičního vrcholového piwsona a půl hodiny se kocháme pěknou scenérií hor v okolí. Pak už nás čeká jen klesání, a to přes osadu Aclas Davains do vesnice Alvaneu, kam přicházíme v 17:30. Původně jsme plánovali dojít až do Filisuru, ale trasa už není tak zajímavá a čas přeci jen postoupil, takže využijeme bus v 18:08 do stanice Tiefencastel. Návaznost na švýcarské poměry ale slabota, musíme čekat 50 minut na rychlík do Churu. Naštěstí naproti stanici je hospůdka a výlet tak zakončíme 2x Calandou.

Neděle 12.8.: cesta Chur - Sargans - Innsbruck - Vídeň
Dnes nás čekala jen dlouhá cesta domů, a to z Churu osobním vlakem do Sargansu, poté RailJetem až do Vídně a po přesunu na nádraží Meidling EC 76 Anotnín Dvořák do Pardubic / Kolína. V nedělním ránu jsme tichým městem šli na nádraží a v 8:55 odjeli osobákem do města Sargans, kde byla půlhodina na přestup do vlaku RJ 163 -> Vídeň. Sezení na čtyřce v tichém voze bylo pohodlné a zpočátku bylo i na co koukat. Cesta přes Arlberský průsmyk a vůbec celý úsek mezi městy Bludenz a Innsbruck byl zajímavý a poskytnul hezké pohledy na rakouskou část Alp.
Mezi Innsbruckem a Salzburgem jsme zašli do jídeláku na oběd, jídlo i pití bylo ještě cenově přijatelné (polévka 3, 9E, velký salát 6E, piwo 3,5E). Do Vídně jsme dorazili přísně včas, ze západního nádraží na Meidling jsme se přesunuli metrem a hodinu do odjezdu EC 72 využili na finálního piwsona na Maidlinger Hauptstrasse. A co řící závěrem ? - výlet se velmi vydařil, 3 hodnotné špacíry osvěžili tělo i ducha, a to především díky skvělému počasí po celou doby pobytu ve Švýcarsku.