Ráno prší jako z konve, takže "Kyushu Odan expres" č.2 v 8:34 necháme ujet a v klidu snídáme. Počasí je postupně o trochu lepší, tak o hodinu později jdeme na blízké nádraží a v 10 hodin odjíždíme osobním vlakem do Higoozu. Úsek Kumamoto - Higoozu je elektrizovaný a vlaky příměstské dopravy (obvykle dvoudílný "panťák", ve špičce spojovaný) jezdí až 3x do hodiny.
Pokračování je vyloženě "rurální" trať, kterou obsluhují dvoudílné motorové jednotky; pouze 3x denně zde projede zmíněný rychlík.
Ve stanici Tateno je úvrať a další je za chvíli přímo na trati - vlak stoupá do obří sopečné kaldery.
Počasí se trochu horší, ale mladý člověk jedoucí ve voze s námi celkem solidní angličtinou vysvětluje, že je velká šance na zlepšení. V 11:38 vystupujeme ve stanici Aso a čekáme na přípojný autobus jedoucí za 10 minut. Po 40 minutách jízdny jsme na parkovišti u stanice lanovky - ta mi mimochodem připadá trochu trapná, páč převýšení ke kráteru Nakadake je pouze cca 100 metrů.
Vedle je i svatyně:
Déšť sice ustal, ale k sopce se zatím nechodí, asi pro nadměrné zaplynování ha ha. Po 15 minutách se jakýsi pár vydává pěšmo nahoru, tak jdeme také a za chvíli jede i několik aut a začne fachčit lanovka.
Ve vzduchu je cítit sirovodík a lá skažená vejce, jest i dost větrno.
A jsme nahoře u kráteru !
Okolo jsou betonové bukry pro případ, že by se sopka začala zlobit a vyhazovat kameny ha ha.
